Dlouho připravovaná Novela zákoníků práce, o které jsme se mohli poprvé doslechnout v únoru tohoto roku, již spěje do svého finále. Platit by měla až na drobné výjimky od dubna následujícího roku. Jaká pozitiva přinese zaměstnancům?
I když se může na první pohled zdát, že vláda zase šťourá do něčeho, co mnoho let úspěšně fungovalo (ve stylu, dej blbci funkci a vymyslí lejstro), není to tak úplně pravda. Musíme si přiznat, že doba od poslední novely trochu pokročila. Ve hře je třeba stále oblíbenější práce z domova, moderní technologie, zvyšující se pracovní stres a v neposlední řadě také nařízení z Evropské unie (ne, nelekejte se, křivé okurky už jsou pasé).
Na co se tedy můžeme za půl roku těšit a které změny naopak zaměstnancům prospějí jen naoko?
Novela zákoníku práce: Změny v dovolené
Zvláště zaměstnanci pracující ve směnném provozu si museli nárok na dovolenou pracně dopočítávat. Přepočet a směny mohl vést k situaci, kdy dovolená trvala například 20 a půl dne, takže zaměstnanec musel v krajním případě nastoupit do druhé poloviny směny.
Nový výpočet dovolené bude založen na odpracovaných hodinách. Bude podstatně jednodušší a přehlednější, bez výše zmíněných přešlapů.
| Nová pravidla se vztahují i na převod dovolené z příslušného kalendářního roku do roku následujícího. To by nově mělo být možné nejenom ve striktně stanovených příapdech, které připouští zákoník práce, ale také na žádost zaměstnance. |
Převedení zaměstnance na jinou práci
Současná právní úprava umožňuje provést změny pracovního poměru zaměstnance i bez jeho souhlasu. Od dubna by měla být více brána v úvahu vůle zaměstnance, který bude muset všechny plánované změny odsouhlasit.
Výjimka bude existovat pouze u prací v režimu tzv. obecného zájmu, tzn. v případě mimořádný událostí (například v případě hrozící nehody, živelné události nebo přírodní katastrofy).
Změna v termínu doručování písemností
Úředníci vyšli vstříc také četným stížnostem, které ukládaly povinnost zaměstnance převzít (a případně odpovědět) veškerou pracovní korespondenci do 10 dnů od odeslání, dnes se tato doba protáhla na 15, což poskytuje zaměstnaným osobám větším možnosti obrany. Pět dnů navíc může posloužit třeba pro hlubší rozhovory s právníkem nebo dohledání potřebných dokladů. Hovoří se o běžných dnech, nikoli pracovních.
Novela zákoníku práce: Práce z domova
Skloubit pracovní a rodinný život často není úplně jednoduché. Práce z domova se jeví jako zajímavá alternativa, ovšem dodnes byla její pravidla nastavena velmi volně a řada zaměstnavatelů proto o ní nechtěla ani slyšet. Ministerstvo práce a sociálních věci se proto chce postarat o nápravu.
Navrhuje například, by si sám zaměstnanec mohl rozvrhnout svou pracovní dobu, zároveň mu ale v takovém případě odebírá některé benefity jako jsou pracovní překážky nebo práce přesčas. Zaměstnavatel musí na oplátku pokrýt zaměstnanci náklady spojené s užíváním energií a technologií potřebných pro výkon práce z domova. Navrhován je paušál za spotřebovanou elektřinu, internetové připojení nebo zabezpečení. Povinnost chránit firemní data ale leží primárně na zaměstnanci.
V potaz je brána také možné izolace pracovníků operujících z domova. Součástí novely zákoníku práce je proto nutná prevence, která stanoví mimo jiné i pravidelné setkávání všech účastníků kolektivu. Zároveň ale musí být zajištěno, aby žádný z účastníku nebyl ve zřejmé výhodě či nevýhodě. Zaměstnanec vykonávající práci z domova tedy musí mít rovnocenný přístup k firemním informacím, datům a plánům, jako kdyby se z pracoviště vůbec nevzdálil.
Víceméně jde jen o seznam pravidel, kterých se většina firem drží už dnes, jen k tomu bude potřeba další lejstro, nic víc.
